Nadace Independent Press: proč existuje a jak funguje

Vznik Deníku N (2018)

Na českém mediálním trhu dlouho chyběl projekt typu úspěšného slovenského Denníku N: nezávislé médium postavené především na předplatném a dlouhodobě usilující o ekonomickou i redakční nezávislost. Deník N vznikl v roce 2018 podle tohoto vzoru, a to jako společný projekt slovenských tvůrců Denníku N a skupiny českých podnikatelů a filantropů (Ondřej Fryc, Martin Hájek, Jaroslav a Silke Horákovi, Libor Malý, Martin Vohánka, Libor Winkler a Jan Žůrek). Čeští investoři poskytli finanční prostředky na rozjezd, slovenská strana vložila jako nehmotný vklad své know-how. Vstup na trh v říjnu 2018 provázel rekordní crowdfunding, v němž na rozjezd přispělo téměř 5 500 budoucích předplatitelů celkem sedmi miliony korun.

Vlastnická struktura

Čeští investoři se se stejnými podíly spojili ve společnosti Independent Press a.s., která vyjednala spolupráci se slovenskou stranou. Vydavatelem se stala společnost N Media a.s. Její základní kapitál 2 miliony Kč je rozdělen do 20 000 akcií tří druhů: Independent Press drží všech 10 200 hlasovacích akcií druhu A (51 % kapitálu, 66,7 % hlasovacích práv), slovenský Denník N všech 5 100 hlasovacích akcií druhu B (25,5 % kapitálu, 33,3 % hlasovacích práv) a 4 700 akcií druhu C bez hlasovacích práv (23,5 % kapitálu) je určeno redakci a zaměstnancům. Tato rezerva se postupně uvolňuje – redakce a další zaměstnanci akcie druhu C průběžně získávají, dosud nealokovanou část drží jako rezervu Independent Press a Denník N.

Pro urychlení startu byly Independent Press a.s. i N Media a.s. pořízeny standardním postupem – odkupem předzaložených společností od renomovaných právních kanceláří a jejich následným přejmenováním a nastavením podle záměrů nových vlastníků.

Akcie druhu C zajišťují redakci a zaměstnancům podíl na hospodářském úspěchu vydavatelství; odpovědnost za správu společnosti nesou akcionáři s hlasovacími právy, tedy Independent Press a slovenský Denník N.

Financování rozjezdu a samofinancování

Podmínkou zakladatelů od počátku bylo, že Deník N musí být během několika let schopen financovat svůj provoz z vlastních příjmů, především z předplatného. Do rozjezdu vložili čeští investoři celkem 44 milionů Kč, slovenská strana nefinanční plnění v hodnotě 10 milionů Kč; tyto částky zahrnují veškeré formy vkladů zapsané v obchodním rejstříku, tedy základní kapitál, jeho navýšení i příplatky mimo základní kapitál. Poslední vklad poskytli čeští zakladatelé prostřednictvím Independent Press v září 2020. Od té doby pokrývají potřeby vydavatelství především platby rostoucího počtu předplatitelů, kteří platí předem, a rozjezd tak fakticky zálohovali; zbytek doplňují příjmy z inzerce a prodeje vlastních knih. Od roku 2024 hospodaří Deník N se ziskem; za rok 2025 zisk přesáhl čtyři miliony korun. Právě schopnost média postavit se ekonomicky na vlastní nohy byla předpokladem dalšího kroku ve vývoji vlastnické struktury.

Proč Nadace

Na přelomu let 2020 a 2021–v okamžiku, kdy hospodaření Deníku N díky podpoře předplatitelů prokazatelně směřovalo k plné soběstačnosti, tedy ke konci potřeby jakéhokoli vnějšího financování – se zakládající investoři v souladu se svým původním záměrem svých podílů nevratně a bez náhrady vzdali a darovali je Nadaci Independent Press. Vzdali se tedy svého majetku právě ve chvíli, kdy projekt uspěl a jejich podíly získaly reálnou hodnotu. Převod byl zároveň vědomým řešením možného střetu zájmů: zakladatelé se rozdělili na ty, kdo své další občanské angažmá spojili s podporou nezávislé žurnalistiky – zůstali v orgánech Nadace a zavázali se nepodporovat žádné politické kandidáty (Jaroslav Horák, Libor Malý a Jan Žůrek) – a na ty, kdo chtěli podporovat i politické kandidáty, a proto nejprve ukončili jakoukoli účast v Nadaci i v médiích, která vlastní. Kdokoli ze zakladatelů tak politického kandidáta podpořil vždy až poté, co se svého podílu v médiu vzdal.

Záměr zakladatelů a účel Nadace jsou definovány ve veřejné zakládací listině:

–    přispívat k upevňování demokratických hodnot – lidských práv, právního státu, svobodných voleb, ochrany menšin, občanské společnosti a záruk existence svobodných médií;

–    vytvořit podmínky, aby Deník N a případná další média, do nichž Nadace investuje, trvale působily nezávisle na jakýchkoli mocenských, stranických a podnikatelských zájmech a tlacích;

–    rozvíjet tato média jako platformy pro žurnalistiku vytvářející prostor pro svobodnou výměnu názorů celého názorového spektra v rámci uvedených demokratických hodnot;

–    tuto nezávislost opírat o vlastní ziskovost, dosahovanou především prodejem mediálního obsahu jeho příjemcům;

–    veškeré zisky a příjmy Nadace používat výhradně na rozvoj stávajících a vznik nových mediálních projektů.

Nadační uspořádání bylo zvoleno proto, že jde o osvědčený nástroj správy dlouhodobých záměrů. Nadace je právní forma tradičně užívaná všude tam, kde má určitý účel přetrvat déle než jeho zakladatelé: stojí za univerzitami, nemocnicemi, vědeckými cenami i kulturními institucemi. Její podstatou je, že jasně formulované poslání, hodnoty a pravidla jsou nadřazeny vůli kterékoli jednotlivé osoby, včetně samotných zakladatelů. Takové uspořádání je robustnější než klasické soukromé vlastnictví: soukromé vlastníky nic neomezuje a s médiem jsou pak spojeny jejich zájmy, pohnutky a emoce, jejich stárnutí, dědicové a konečnost života. Instituce s definovaným posláním naproti tomu trvá – její orgány se obměňují, její účel zůstává. Některé věci jsou příliš důležité na to, aby o nich rozhodovali jednotliví vlastníci.

Vzorem byl model britského deníku The Guardian: jeho vlastník John Russell Scott se v roce 1936 vzdal rodinného podílu a daroval akcie Scott Trustu, který je od té doby jediným akcionářem listu; členové trustu nepobírají žádné dividendy a veškeré zisky se reinvestují do žurnalistiky, s cílem trvale zajistit finanční a redakční nezávislost Guardianu. Obdobně jsou vlastněna i další významná evropská média: německá Frankfurter Allgemeine Zeitung (většinový podíl drží FAZIT-Stiftung), irský The Irish Times (od roku 1974 vlastněn Irish Times Trust), nákladem největší francouzský deník Ouest-France (vlastněný neziskovým sdružením) nebo dánské listy Politiken a Jyllands-Posten (jejich společné vydavatelství vlastní nadace obou listů).

Stejný princip má dlouhou tradici i v českém prostředí, byť v jiných oblastech. Příkladem je Hlávkova nadace (Nadání Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových), založená architektem a mecenášem Josefem Hlávkou v roce 1904, která už přes sto dvacet let nepřetržitě spravuje majetek ve prospěch předem definovaného dlouhodobého účelu – podpory vědy a vzdělanosti.

Jak je Nadace řízena

Ve správní radě Nadace zpočátku působili tři zakládající investoři; po odstoupení Libora Malého v roce 2021 v ní zůstali Jaroslav Horák a Jan Žůrek. Jaroslav Horák byl předsedou správní rady do května 2026, kdy jej v rámci postupné generační obměny orgánů Nadace nahradil Emil Holub. Další členy správní a dozorčí rady si tyto orgány volí samy a jsou jimi osoby nespojené se zakladateli: ve správní radě Emil Holub, Hana Dvořáková a Pavlína Louženská, v dozorčí radě Tomáš Richter a Aleš Zídek. V dozorčí radě N Media působí ze zakladatelů Jan Žůrek; Jaroslav Horák z ní v květnu 2026 odstoupil. Ostatní zakladatelé nepůsobí v Nadaci ani v žádné společnosti, v níž má Nadace účast.

Členové statutárních orgánů Nadace nesmějí kandidovat do politických funkcí ani finančně podporovat kandidáty do takových funkcí. Nadace zároveň nepřijímá peněžní dary od osob, které se takových politických aktivit účastní.

Role Independent Press a.s.

Independent Press a.s. je stoprocentně vlastněna Nadací a slouží výhradně jako holdingová společnost. Má jediného člena správní rady, Ivana Pavlíčka, kterého jmenuje a odvolává Nadace jako jediný akcionář a který je jí plně odpovědný. Jeho úkolem je obchodní vedení společnosti včetně účetnictví, výkon akcionářských práv holdingu v souladu se záměry Nadace, kontrola hospodaření společností, v nichž má Nadace podíl, a pravidelný reporting Nadaci.

Další investice

V roce 2023 Nadace prostřednictvím Independent Press koupila 25% podíl ve společnosti Respekt Media a.s., vydavateli týdeníku Respekt. Koupě byla financována z darů poskytnutých Nadaci; ze zakladatelů na ni přispěli Jaroslav Horák a Jan Žůrek.

Jak je v praxi chráněna redakční nezávislost

Nezávislost redakcí není založena jen na deklaraci. Veřejný etický kodex Deníku N stanoví, že do práce redaktorů a do obsahu nezasahuje nikdo zvenčí redakce – toto pravidlo se výslovně vztahuje i na vlastníky; na jeho dodržování dohlíží sedmičlenná redakční rada, která kodex schvaluje. Nové členy rady nevolí vlastníci, ale rada sama spolu s šéfredaktorem a ředitelem vydavatelství. Obsazení pozice šéfredaktora je smluvně chráněno systémem dvou klíčů: nového šéfredaktora může navrhnout jen redakční rada nebo zaměstnanci-akcionáři a jmenován či odvolán může být jen se souhlasem obou vlastníků. Žádný vlastník tedy nemůže o šéfredaktorovi rozhodnout sám a žádný nemůže redakci vnutit vlastního kandidáta. Redakční nezávislost týdeníku Respekt je smluvně ošetřena obdobným systémem dvou klíčů a je navíc vepsána přímo do vlastnické struktury: vydavatelství Respekt Media a.s. má čtyři rovné čtvrtinové akcionáře – slovenský Denník N, Independent Press, slovenskou společnost Aegis Holding a samotnou redakci Respektu. Žádný vlastník tedy nemá většinu a redakce je sama spoluvlastníkem svého vydavatelství. Za celou dobu existence se nestalo, že by Nadace nebo kterýkoli z akcionářů zasahovali do obsahu či témat, jimž se Deník N a týdeník Respekt věnují.

Shrnutí

Nadace od svého vzniku veřejně informuje o svém založení, záměrech zakladatelů i o svém hospodaření. Jejím posláním je podpora liberálně demokratických hodnot vymezených v její zakládací listině a statutu – týchž hodnot, k nimž se média, v nichž má podíl, od svého vzniku sama hlásí. Nezávislost redakcí je od počátku její klíčovou hodnotou.

Provoz obou médií je plně hrazen z jejich vlastních příjmů; od Nadace nedostávají žádné financování a nejsou na ní ekonomicky závislá. Zakladatelé se svých podílů vzdali bez náhrady a nemají z Nadace ani z médií žádný ekonomický prospěch. Pokud by média v budoucnu vyplácela dividendy, Nadace by svůj podíl v souladu se zakládací listinou použila na pokrytí nákladů svého provozu a na investice do rozvoje stávajících mediálních projektů, případně na nabytí podílu v dalším obdobně zaměřeném médiu.

V obou médiích působí i slovenští spoluvlastníci, kteří jako komerční partneři mají přirozený zájem na jejich hospodářském úspěchu, v Česku nesledují žádné politické zájmy a nezávislost redakcí je i pro ně klíčovou hodnotou.

Příběh Nadace Independent Press je především příběhem o vytvoření dlouhodobého vlastnického modelu pro nezávislá média – modelu postaveného na principu, že dlouhodobě důležité hodnoty mohou být lépe chráněny trvalou institucí s jasně definovaným posláním než vlastnictvím konkrétních fyzických osob.